Jak to všechno začalo - Hradil a proutěný koš na dřevo

Proutěné koše a láska k nim. Aneb jak jsem se k pletení dostal.

Celý můj příběh začal zcela nevinně. Jak už to tak bývá, o proutěné koše je, byl a bude vždy velký zájem. Jak plyne čas, je ruční výroba proutěného koše a celkově jakákoliv jiná manuální tvorba - výroba produktů v dnešní době velmi vzácná. Mladí lidé se do této práce nehrnou a ti staří, kteří tuto práci znají a milují, nežijí věčně.

Zde začíná můj příběh. K prodeji proutěného zboží jsem se dostal asi před 10 lety. K myšlence prodávat proutěné zboží mě přivedla moje máti. Měli jsme obchod s nábytkem a v něm pár kousků proutěného zboží. Řekl jsem si tedy, že zkusím proutěné koše a košíky prodávat přes internet. Vrhl jsem se na hledání výrobců košíků a zanedlouho jsem měl nachystaný sortiment a začal jsem prodávat. Tehdy jsem ještě neměl ani ponětí, že budu někdy proutěné koše sám vyrábět.

Jak plynul čas, začali se mě zákazníci ptat více a více na zakázkovou výrobu různých košů, zásuvek, truhel apod. Musel jsem hledat další výrobce, protože každý košíkář vyrábí např. 5 druhů košů. Stalo se mi třeba, že proutěnou truhlu vyráběl pouze jeden košíkář, který vyráběl jenom truhly. Jak už jsem psal na začátku příběhu, spousta košíkářů je již v pokročilém věku a tak nastala doba, kdy jsem neměl nikoho, kdo by mi koš udělal. Přemýšlel jsem jak problém vyřešit, ale nedošel jsem k ničemu. Jeden můj dobrý kamarád řekl, omlouvám se za tu formulaci, ty vole tak proč to nezkusíš sám......No a zrodil se mladý 38 letý košíkář, který se zamiloval do výroby proutěného koše.

Začátky byly pro mě velmi složité, protože literatura o pletení košíků byla sice pěkně napsaná, ale bez řádné praxe nebo bez někoho kdo vás to naučí, nebyla moc platná. Další problém byl v tom, kde sehnat proutky na pletení. U nás už se proutí nepěstuje a když ano, tak si ho každý košíkář pěstuje pro vlastní spotřebu. Vrátím se ale k tomu kde jsem se základy pletení naučil. Na scénu se vrátil můj dobrý kamarád, který, když sem si mu opět postěžoval, mi řekl: Prosím tě a youtube si zkoušel? Říkám ne, nezkoušel. Přece koho by napadlo, natáčet jak plete koše. A just, nastartoval jsem počítač a šel na youtube a co jsem nenašel? Pár videí o pletení košů. Jak sem se ale díval nebyl jsem schopný pochopit co se po mě chce, když jsem se díval na nějakého českého pána, který video natáčel na telefon. Hledal jsem dále a našel sem nějakou babičku, zřejmě někde z východu. Nerozuměl jsem ji ani slovo, ale jak jsem se na video díval a postupně zkoušel podle ní plést ani nebylo třeba, abych ji rozuměl. Tímto stylem jsem pochopil základní techniku pletení a zbytek jsem se naučil podle sebe a vytvořil jsem si svůj vlastní proutěný styl, který neustále zdokonaluji a neustále se učím něčemu novému.

A jak to dopadlo s materiálem - s vrbou na pletení. Podařilo se mi sehnat jednoho prodejce již hotové vrby (vařené loupané proutí), ze kterého já pletu. Časem jsem si řekl, že bych mohl nějak svoje koše obzvláštnit a tak jsem do košů začal přidávat i jutu. Nakonec jsem se v roce 2022 rozhodl, že začnu pěstovat vlastní vrbové proutky doma na zahradě. Sehnal jsem si pár sazenic různých druhů vrb a zasadil a rok poté jsem měl první úrodu.

Závěrem chci dodat, že jsem rád, že jsem se naučil toto krásné řemeslo, přírodní práce s přírodním materiálem. A pokud to bude možné budu tomuto řemeslu učit své děti a doufám, že ty to pak budou učit svoje děti.